ČMMJ v poslanecké sněmovně řešila škody na zvěři při senosečích

15.04.2019 14:48

V úterý  2. dubna 2019 se v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uskutečnilo jednání u „kulatého stolu“, které bylo věnováno tématu zraňování a usmrcování srnčat  a jiné zvěře při senosečích.
   
 

Akce se uskutečnila pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana, předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dany Balcarové, předsedy zemědělského výboru Jaroslava Faltýnka a předsedy Podvýboru pro ochranu životního prostředí Jana Čižinského, kteří se osobně akce též zúčastnili. Jednání organizoval a moderoval pan poslanec RNDr. Jan Zahradník spolu s Janem Čižinským.
 

V úvodu jednání  ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman zmínil aktivity, které ministerstvo zemědělství v oblasti prevence škod na zvěři podporuje a na kterých se podílí; jako významný projekt uvedl spolupráci s Jihočeskou univerzitou a místní pobočkou Agrární komory v oblasti ověření funkčnosti a využití dronů k identifikaci zvěře v porostech za účelem jejich vymístění s cílem zabránění možného zranění / usmrcení. Podpořil myšlenku hledání účinných postupů a jejich následné využití v zemědělské praxi.

PhDr. Pavla Benettová, PhD., mluvčí petice Stop sečení srnčat – seznámila rámcově s problematikou a důvody, proč se na spolupořádání podílela. Následně Soňa Vařachová, studentka Fakulty veterinární hygieny a ekologie – popsala výsledky osobně prováděné ankety na téma „Stav ochrany zvěře v průběhu senosečí“ v okolí Moravských Budějovic). Poukázala na častý nezájem zemědělců komunikovat s myslivci a následně též problémy s přijetím účinných opatření uživateli honiteb.

Ing. Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty, poukázal na významnost problému a na důvody, které jsou důležité pro předcházení zraňování a přijímání účinných opatření. Neopomněl poukázat na stále absentující management dříve chráněných, a dnes konfliktních druhů zvěře a významnost srážek se zvěří na silnicích. Poukázal též na problematičnost neorganizovaných myslivců a pozici myslivců jako zájmového spolku.

Dr. Ing. Petr Marada, předseda komise pro ekologii ČMMJ – seznámil s dalšími problémy a způsoby hospodaření, které jsou významné s ohledem na prevenci škod na zvěři. Podal informace popisující systém stávajícího hospodaření a nastínil postupy, jak předcházet zraňování a usmrcování volně žijící zvěře. Jako nejvíce potřebné opatření označil:

-         prokazatelný a funkční systém komunikace mezi zemědělci a myslivci vycházející z nastavené praxe MZe mezi zemědělci a včelaři využívajícího geografický informační systém LPIS

-         další podpora zakládání  vhodných ekologicky zaměřených kompenzačních ploch (biopásy, zvěřní , odváděcí a jiná políčka…)

-         a apeloval na využívání a poskytnutí podpory ve věci aplikace dronů umožňujících identifikaci zvěře v porostech a jiných  kulturách, která umožňuje přijmutí dalších opatření ve věci předcházení následných škod na zvěři

Ing. Kubiš, víceprezident České agrární komory seznámil přítomné s  pohledem na problém, který má AK ČR; popsal praxi, kterou praktikuje jeho společnost  ve spolupráci s myslivci (komunikace a oboustranná podpora). Za Asociaci soukromého zemědělství promluvil Daniel Pitek – též komentoval svoji praxi v průběhu senosečí (postupná sklizeň a posunutí termínu sečí). Ing. Martin Lev  (Zemědělský svaz ČR) se ztotožnil s názorem svých předřečníků.  Ing. Martin Žižka z Ministerstva zemědělství komentoval nové dotační tituly pro myslivce platné pro rok 2019 – informoval o možnostech získání podpory na plašiče  a požadované ozeleňování. Ing. František Havránek, CSc. za Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, pojednal o účinnosti metod ochrany před škodami působenými na zvěři, pozornost zaměřil na plašiče, dále komentoval výsledky, jak a kde vynášet zvěř a jak postupovat v péči s nalezenými a označenými hnízdišti. Mgr. Plicka, advokát – právně pojmenoval možná  „řešení“  navržených kroků formou novely stávající právní úpravy. 
 

V diskusi  se hovořilo  o možnostech využívání dronů, o razantnějším zapojení praktikujících myslivců a možné technice využitelné v zemědělství. Diskuse, která generovala možná řešení vyústila v přijetí závazku, kdy Ing. Jaroslav Faltýnek se jako předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zavázal zorganizovat další jednání, které povede  přijetí funkčních řešení škod působených na zvěři.